Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod omzpos

SGS OHK3-032/15

Projekt
Odbavovací systém
Model
Řešení
Výsledky

 

 

 

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

FAKULTA DOPRAVNÍ

ÚSTAV DOPRAVNÍ TELEMATIKY

 

 

Optimalizace metodik

pro změnové procesy v odbavovacích systémech

 

 

 

 

Číslo projektu: OHK3-032/15
Jméno řešitele: Ing. Jindřich Borka, Ing. Milan Sliacky, Doc. Ing. Pavel Hrubeš, PhD.
Autoři: Ing. Jindřich Borka, Ing. Milan Sliacky, Ing. Krzysztof Urbaniec, Doc. Ing. Pavel Hrubeš, PhD.

Předmět projektu:
Problematika odbavovacího systému, jeho popis, zpracování vybraných transakčních dat, jeho model, konformační a explorační analýza transakčních dat.

Odbavovací systém


Odbavovací systémy a systémy pro informování cestujících zaznamenaly ve spojitosti s použitím nových technologií (např. bezkontaktní technologie, chytré telefony, rozvoj mobilní on-line komunikace, zpracování velkého množství dat – technologie BIG data…) obrovský rozvoj, který má vliv jak celý proces odbavení, tak na možnosti dalšího zpracování dat.

V transakčních datech lze sledovat metodami konfirmační a explorační analýzy například dopady (nejen) tarifních změn na tržby, počty vydaných dokladů a výkony dopravce(ů). Testování dopadů plánovaných i ad hoc změn a vyhodnocování jejich dopadů, je jedním ze základních předpokladů zvyšování konkurenceschopnosti veřejné dopravy a úspěšného zavádění nových nabídek a služeb pro cestující veřejnost.

 

obr1

Odbavovací systém ČD

 

Odbavovací systém obecně


Odbavovací systém obecně, můžeme chápat informační systém, který zajišťuje podporu procesů spojených s odbavením osob ve veřejné hromadné dopravě.

Je otázkou, jak konkrétně lze vymezit vlastní proces odbavení osob ve veřejné dopravě, neboť s procesem odbavení je úzce spojen také proces informování cestujících. V dalším popisu odbavovacího systému budeme tedy uvažovat jak proces odbavení, tak proces informování cestujících. V širším kontextu/rozsahu, tedy jde o sjednocení procesů odbavení osob ve veřejné dopravě a procesů informování cestujících. Jedná se zřejmě i o určité zjednodušení, protože jak uvádíme výše, lze velice obtížně vymezit hranice vlastního informačního systému pro odbavení a systému pro informování cestujících. Dochází k prolínání blízkých okolí obou systémů.

Uvedené schéma dobře ilustruje jednotlivé procesy odbavení a příslušné informační systémy, které je zajišťují/podporují.

Jedná se o následující procesy:

  • výběr spojení informování před cestou
  • požadavek na jízdní doklad
  • provedení platby
  • výdej jízdního dokladu
  • validace jízdního dokladu
  • informování během cesty

 

obr2

Model odbavovacího systému

 

Vstupy:

  • zavedení obchodní nabídky
  • změna tarifu
  • zavedení zákaznické aplikace
  • zavedení bonusu (např. pro způsob platby)
  • počet a umístění pokladen
  • zavedení specifického způsobu odbavení
  • instalace prodejních automatů jízdenek etc.
  • změna na síti - zrušení os. dopravy na trati

 

Výstupy:

  • tržby globálně
  • tržby v konkrétní stanici
  • tržby k zákaznické aplikaci
  • způsob platby
  • využití obchodní nabídky
  • výkony (oblast, trať)
  • zavedení zákaznické aplikace

 

obr3

 

Šum:

  • Poruchy na vozidlech
  • Poruchy na infrastruktuře
  • Nepříznivé povětrnostní podmínky (větrné smrště, sněhové kalamity, povodně apod.)
  • Nehody – zejména na pozemním křížení dráhy a silniční komunikace
  • Nehody – vstup člověka/zvířete do kolejiště
  • Vnější vlivy na počet cestujících, např. chřipková epidemie, extrémy počasí, sportovní utkání aj.


Vnitřní funkce:
Vnitřní funkce je pro nás neznámá. Prováděnými analýzami se snažíme přiblížit jejímu pochopení a do budoucna i popisu. Vnitřní funkce je klíčová pro možné sestavení systému pro modelování chování odbavovacího systému ve smyslu změn na vstupu, ale i na straně šumu (v námi analyzovaných datech je šum velice zřetelně zastoupen ledovkou na začátku prosince 2014, která spadá pod nepříznivé povětrnostní podmínky)
 

Způsob a metody řešení


Projekt byl řešen v období III. - XII. 2015. V první fázi projektu (III. - IV. 2015) jsme popsali procesy odbavení a vlastní odbavovací systém ČD, ve kterém vznikla analyzovaná transakční data. Dále jsme popsali citlivost odbavovacího systému a navrhli jeho model (definovali jsme vstupy, výstupy a šum). V další fázi projektu (V. - VI. 2015) jsme definovali datový model/položky, které mají být předmětem dalšího výzkumu, po získání dat jsme tato dále agregovali, byly rozděleny údaje o času provedení transakce. Následně byla prováděna konfirmační a explorační analýza (VII. - XII. 2016). Data byla načtena do tabulek ve formátu MS Excel a do databáze PostgresSQL. Pro explorační analýzu, prostřednictvím které jsme se snažili nalézt kauzality a vnitřní vazby, byl využit nástroj dataminingu LISp-Miner - metoda GUHA.Konfirmační analýza probíhala nad časovými průběhy počtu vydaných jízdních dokladů, kde jsme pomocí kontingenční tabulky získávali náhled na data z různých pohledů a omezení - časové měřítko (hodiny ve dne, dny v týdnu, ve dnech roku, podle počtu vydaných dokladů, podle druhu výdejního zařízení, podle druhu platby a podle druhu jízdního dokladu). Dále pak byly analyzovány výrazné poklesy a nárůsty počtu vydaných dokladů.

Výsledky a závěr


Výsledky projektu jsou účelné, představují systémový pohled na odbavení jako takové. ČD jako dopravce disponuje poměrně robustním odbavovacím systémem, ve kterém vzniká množství transkačních dat, která jsou vyhodnocována, avšak prozatím nejsou historická data použita k modelování nových zásahů do odbavovacího systému. Výsledky tohoto projektu mohou být základem pro vybudování takového modelu. Již při formulaci problému jsme se snažili postihnout problematiku dalšího vytěžování transakčních dat z odbavovacího systému pro jejich další využití, a to buď pro konstrukci modelu odbavovacího systému, na kterém by bylo možné testovat nové obchodní nabídky a změny tarifu, nebo jako zpětné vazby pro vyhodnocování již zavedených obchodních nabídek a změn tarifů. Pro analýzu explorační jsme užili nástroje LISp-Miner s jeho metodou GUHA, výsledky z této analýzy ukazuji na široké možnosti dalšího použití tohoto nástroje.

Možné ekonomické přínosy existence modelu odbavovacího systému a konstrukce zpětné vazby jsou nasnadě, stejně tak i možná zapojení dalších datových zdrojů. Zde máme na mysli např. využití anonymizovaných dat o pohybu SIM karet v území od mobilních operátorů. Tato data však nebyla předmětem analýzy v tomto projektu.

 

Související odkazy:

Zkušební Laboratoř odbavovacích a informačních systémů ve veřejné dopravě: ois.fd.cvut.cz

Domovská webová stránka projektu LISp-Miner: lispminer.vse.cz

 

Akce dokumentů
« prosinec 2018 »
prosinec
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31